Vladimír Šavel


O autorovi

    Vladimír Šavel může být pro svou příkladnou píli a hluboký zájem o výtvarné umění nazýván „dělníkem umění“. Dal mu vše. Den bez „čárky“ byl pro něj dnem ztraceným. Denně chodil do ateliéru v 6 hodin ráno. Ověřoval si zde na velkých cyklech nosnost svých uměleckých nápadů.
    Jako rodák ze severočeských Kopist si odtud odnesl trvalý vztah ke zdejší důlní a průmyslové krajině. Jeho dílo je ale tematicky daleko širší. Svými nesčetnými grafickými listy a obrazy vzdával celá desetiletí hold městu Teplice, kde žil od roku 1947, měl ale rád i drsnou krajinu Krušnohoří, malebné Středohoří, zajížděl do jižních Čech a na Šumavu. Celý život ho pak provázela malba zátiší, ve které se mohl malířsky a barevně nejvíce uvolnit.
    Pracoval systematicky a s rozmyslem. Tak vznikly tisíce kreseb, stovky grafik a obrazů, které vyvrcholily v cyklech např. Zmizelé Ervěnice (oceněný cenou ministerstva kultury), Železný závod, Krušné hory, Chemické závody, Velkostroje…
    Hlavním předmětem jeho uměleckého zájmu byla krajina, měnící svou tvář v současném bouřlivém vývoji severočeského regionu, krajina ovládaná a exploatovaná technikou, ale i krajina intimní pohody, poezie a tichého zamyšlení. Byl inspirován mlhami nad lomy, barevnou škálou vrstev jílů, lupků…  v kontrastu k černé barvě hnědouhelné sloje, monumentálními velkostroji s jejich až obludným charakterem a vzezřením. Zachycuje postupnou devastaci severočeské krajiny, jejíž minulé malebnosti byl pamětníkem.
    Protipólem tohoto lidského běsnění jsou malebná intimní zátiší, složená s citem jemu vlastním z nádherných starožitných solitérů… a hlavně květiny, kterých namaloval a nakreslil bezpočet. Znovu a znovu si je nosil do atelieru či domu…, znovu a znovu… s velkou pokorou k dané realitě, je kreslil či maloval. Ta jsou umělecky velice významná. V obrazech květin, ovoce, nahodile seskupených i záměrně aranžovaných předmětů se zrcadlí Šavlův umělecký vývoj, protože na zátiších si nejčastěji ověřoval možnosti osobitého přetlumočení skutečnosti a jednotlivé tvůrčí postupy. V Šavlových dílech není obsažen jen autorův vztah k tématům, ale i všechny jeho zkušenosti malíře nasbírané za život, a také znalost tradice moderní malby.
    Vladimír Šavel se vyjadřoval kresbou, grafickými technikami, malbou a podnětně zasahoval i do tvorby životního prostředí realizacemi v architektuře. Pracoval i se dřevem, keramikou, textilním materiálem, mozaikou a sklem. Vystavoval mnohokrát po celé republice, zúčastnil se řady reprezentativních výstav v zahraničí - Německo, Francie, Itálie, SSSR, Kuba, Belgie, Itálie...