Vladimír Šavel


O autorovi

    Malířský projev Ilji Šavla je spontánní, dramatický, s přesně vyváženou funkcí barvy, malířského rukopisu, názoru na prostor, osvětlení a vůbec celkové uspořádání obrazu. Kompozice jeho děl je sevřená, vyvážená, založená na přesně vymezených prostorových vztazích a charakteru proporcí.
    Jeho doménou je krajina a zátiší. Po dokončení studií byla pro jeho tvorbu severočeských důlních motivů příznačná potemnělá hnědavá barevnost, jakoby revolta proti barevné prozářenosti krajin jeho profesora na akademii. V pozdější době nastupuje pro něj na dlouhá léta zcela příznačná barevná
skladba, ono až agresivní vybělení a prosvětlení plochy a zvláštní pocit, spočívající v tom, že předměty jsou sice vystavěny ve svých objemech a hmotách v architektonické skladebnosti, ale ve svých vzájemných vztazích i ve vztahu ke své základně a vůbec k veškerému okolí jsou labilní, jako by se vznášely prostorem. Předměty jsou éterické, až rozpuštěné ve světle, vznášejí se. Tento imaginativní prvek, který nechává tušit hlubší zdroje, je typický i pro jeho grafickou tvorbu, kterou celou prostupují motivy vesnic, vedut a květin. Inspirativním zdrojem se pro něj stala i tvorba manželů Linky a Antonína Procházkových, svým zájmem o pastóznost a plasticitu malby a až antikizující fenomén.
    Velkým objevem pro něj bylo sběratelství starých dobových pohlednic s motivy Teplic a míst zmizelých z mapy světa díky dolování. Objevil zde i staré svatební fotografie, které volně přetvořil v monumentální plátna, se kterými slavil úspěchy v západní Evropě. Dokladem zájmu o jeho tvorbu je i zlatá medaile z Veletrhu umění v Paříži.
    Pod vlivem nepřízně osudu a dramatických rodinných událostí se mění i jeho tvorba, do níž se pohroužil, a která jej zcela pohltila a dala zčásti zapomenout. Kompozičně se zpevňuje, lineární výstavba se zaostřuje a od až agresivní vybělenosti se jeho plátna dramaticky probarvují. Nesou i jisté znaky dekorativního opakování a tvůrčího schematismu, to vše jakoby pod vlivem znovuobjevení art déca. V posledních několika dílech se objevuje již stará známá hnědavá a okrová barevnost až nostalgicky starožitná. Jsou zde jisté znaky zklidnění, vyrovnání se životem a jeho nástrahami.